Pseudoplasticita a tixotropie jsou dva důležité reologické koncepty ve vědě o nátěrech, které hrají klíčovou roli ve výkonu a aplikaci nátěrů. Pochopení těchto dvou vlastností může pomoci zlepšit výkon aplikací nátěrů, zejména nátěrů na vodní bázi, jako je např Řada EASONZELL™ HEC.
Pseudoplasticita se týká vlastnosti materiálu snižovat viskozitu při působení napětí. To znamená, že během procesu nanášení povlaku se povlak stává tekutějším a snadněji se rovnoměrně roztírá. Když je povlak nanesen na povrch, jeho zvýšená tekutost pomáhá vyhladit povlak a snížit bubliny a defekty. Tato vlastnost je zvláště důležitá při aplikacích, jako je stříkání, válcování nebo natírání, protože zajišťuje rovnoměrné pokrytí nátěrem a zlepšuje kvalitu povrchu.
Tixotropie označuje vlastnost materiálu, který má vysokou viskozitu v klidu, pak rychle klesá viskozita, když je aplikováno napětí, a poté se vrací k vyšší viskozitě, když je napětí odstraněno. Tato vlastnost umožňuje, aby povlak zůstal stabilní v nádobě a při aplikaci volně stékal. Tixotropie je důležitá při skladování a přepravě nátěrů, protože zabraňuje usazování nebo stratifikaci nátěru a udržuje jednotnost. Tixotropie navíc pomáhá snižovat rozstřikování během procesu aplikace, čímž zlepšuje čistotu a bezpečnost provozu.
V řadě vodou ředitelných nátěrů EASONZELL™ HEC jsou tyto dvě vlastnosti kombinovány tak, aby nátěr měl nejen vynikající aplikační výkon, ale také po zaschnutí vytvořil silný nátěr. Pseudoplasticita a tixotropie zajišťují, že povlak funguje dobře během aplikace, snižuje plýtvání materiálem a zlepšuje estetiku a trvanlivost hotového výrobku.
Stručně řečeno, pseudoplasticita a tixotropie jsou důležitými ukazateli výkonnosti nátěrů na vodní bázi EASONZELL™ HEC. Zajišťují snadnou manipulaci s nátěrem během procesu potahování a po zaschnutí vykazuje vynikající fyzikální vlastnosti. Racionálním uplatněním těchto charakteristik lze dosáhnout účinných a ekologických efektů nátěru, které poskytují ideální řešení pro různé aplikace.